animace objektů, stop motion technika, druh animační techniky object animation

Animace objektů

Nejúžasnější na animované tvorbě jsou její nekonečné možnosti. Ač už z hlediska fantazie či její realizace. I přesto, že každá animační technika má svá specifika a hranice, existuje nepřeberné množství způsobů, jak svůj námět na animovaný film vytvořit. Animace objektů je tzv. stop-motion technika, která se vyznačuje pookénkovou 3D animací nejrůznějších předmětů. Co vše tento druh animace nabízí? 

Čím animujeme při animaci objektů?

Jestliže jste si pro svůj animovaný film zvolili animaci obektů, nevybrali jste si vůbec špatně. Tato kouzelná technika vám dovolí rozpohybovat nejen běžné předměty, které máte na kancelářském stole nebo v kuchyni. Mohou ožít i vaše oblíbené hračky, panenky nebo stavebnice. Chcete-li udržet celý film v duchu object animation, budete animovat věci, které jsou vyrobeny ztvrdého materiálu. Pokud byste pracovali například s plastelínou, hlínou či jinými měkkými materiály, už jde o clay animation. Jestliže zatoužíte po animaci postav nebo zvířat, míříte do pixilace (animace lidí) nebo do klasické loutkové animace. Výběr příliš drobných materiálů pro animaci jako je sůl, písek, kamínky, káva, lentilky a podobně spadají již do kategorie sand animation neboli animace sypkých materiálů.

Kombinace animačních technik

Již dávno neplatí, že film vzniká pouze jednou technikou a žádnou jinou. Úspěšní tvůrci animovaných, ale i  hraných filmů se naučili používat animační techniky a možnosti obrazové postprodukce natolik, že je často nemožné z pouhého sledování filmu poznat, o jaké techniky a technologie přesně jde.

Při tvorbě animovaného filmu bysme měli ale věnovat pozornost především příběhu, animaci a výsledné výtvarné podobě a zbytečně neslovíčkařit. Nejdůležitější je správně nakombinovat techniky tak, aby zapadaly do celkového výtvarného konceptu a při prostřizích působily jednotlivé techniky přirozeně.

Jako jeden z příkladů ukázkové kombinace je Jan Švankmajer nebo PES, kteří bravurně kombinují pixilaci s animací objektů. Dobře zvládnuté propojení hrané scény, pixilace a loutkové animace je trezorový film Ruka od Jiřího Trnky. Takových povedených děl je mnoho, důležité ale je pochopit, že kombinace technik může váš film ozvláštnit, ale také zkazit.

This slideshow requires JavaScript.

Jak na animaci objektů?

Na otázku, zda je animace objektů těžká, nejde jednoznačně odpovědět. Při animačním plánu si dobře rozmyslete míru stylizace a jak moc chcete, aby byla animace „jemná“ a deailní. Jak už jsme psali na začátku, jedná se o stop-motion (pookénkovou) animaci, tudíž potřebujete digitální fotoaparát, stativ a prostor pro svou animační scénu a samozřejmě zdroj světla. Nemusí jit o profesionální techniku, dobrá animace může vzniknout z průměrného fotoaparátu a obyčejného stojanu. Jako světlo vám může posloužit stolní lampička a odrazky z papíru či polystyrenu.

Když máte scénu i animační objekty připravené, budete postupovat stejně jako u loutky či jiných stop-motion technik. Posouvání objektů milimetr po milimetru je základem úspěchu. Pokud budete chtít animaci zrychlit, musíte mezi jednotlivými fázemi animace dělat větší rozestupy.

Začátky techniky

Garik Seko - animace objektů - průkopník technologie, film Ex Libris. Průkopníkem je Garik Seko s filmem Ex libris z roku 1982 či Sopka a Shoe Show). Pochází z Gruzie, ale svou animátorskou dráhu zaslíbil naší zemi. Působil u nás až do své smrti, tedy do roku 1994.

Dalšími, které tato technika nadchla, byli Jiří Barta a již zmíněný Jan Švankmajer. Ten použil tuto techniku v mnoha svých filmech (J.S.Bach: Fantasia g-moll či Otesánek). Jiří Barta vytvořil touto technikou též mnoho filmů (Zaniklý svět rukavic, Balada o zeleném dřevě či Klub odložených).

This slideshow requires JavaScript.

Otesánek od Jana Švankmajera:


Komentářů: 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *