2.díl – Historie

GO-MOTION a film Dragonslayer

Trocha historie

Stop-trik, z jehož podstaty se později vyvinula tzv. stop-motion animace, tedy snímání po okénku, vznikl šťastnou náhodou při malé nehodě, kdy se při natáčení jednoho z Méliesových filmů v kamerovém mechanismu zaseknul filmový materiál. (Georges Mélies byl nadšeným filmovým průkopníkem a otcem mnoha trikových postupů v kinematografii) Než se kameramanovi podařilo kamerovou mechaniku opravit a film rozběhnout, scéna před objektivem se změnila. A když pak při zkušební projekci došlo na tento záběr, všichni přítomní zažili nesmírné překvapení, když se na plátně změnilo bílé auto v pohřební vůz a muži se změnili v ženy. Z tohoto prostého, v podstatě scénického triku se časem vyvinula technologie animace, která se postupně rozčlenila do mnoha odvětví. My se ale přidržíme loutkové stop-motion v hraných filmech a zaměříme se na USA a Velkou Británii, především pro to, že právě v těchto zemích lze vysledovat nejsilnější umělecké i technologické vlivy, které vedly k vývoji animace go-motion, o níž pojednává tento text.

Go-motion a film Dragonslayer (2)Skutečnou slávu pro stop-motion animaci a její využití ve hraných filmech znamenaly bezesporu filmy, v nichž s její pomocí vytvářel triky Willis H. O’Brian. Velkým úspěchem byl jeho Ztracený svět (The Lost World, 1925), ale opravdovým triumfem se pro něj stal film King Kong (1933). Tento trikový snímek se stal obrovským hitem a jeho proslulost překročila hranice Spojených států. A byly to právě triky (a v jejich čele stop-motion animace) které filmu a také animátorovi samotnému zajistily proslulost a nesmrtelnou slávu.Go-motion a film Dragonslayer (1)

Po King Kongovi pracoval Willis O’Brian na mnoha dalších projektech a jeho práce neustále kvalitativně rostla. Tento průkopnický animátor, se zasloužil o prudký rozvoj překrásného umění animace ve hraných filmech. Mimoto mu však náleží ještě jedna velká zásluha. V roce 1946 ke svému novému „opičímu“ projektu s názvem Mighty Joe Young přizval mladého, nadějného animátora a pomohl tak odstartovat kariéru muži, který měl nadále směrovat budoucnost animace a vytvořit z ní nadlouho pilíř speciálních efektů ve fantastických filmech. Jmenoval se Ray Harryhausen.

Go-motion a film Dragonslayer (3)Ray Harryhausen pak celá desetiletí pracoval jako trikový mistr, mimo jiné na filmech The 7thVoyage of Sinbad, Jason and the Argonauts, Walley of Gwangi, Sinbad and the Eye of the Tiger a dalších. Vytvořil vlastní metodu kombinace herců a animovaných loutek, kterou nazval Dynarama, později Dynamation. Neustále vylepšoval své animační postupy. Pracoval na mnoha projektech, které jsou dnes považovány za vrchol tehdejší animace.

Postupem času se začali objevovat umělci, kteří navazovali na živý odkaz O’Briana a Harryhausena. Douglas Beswick, Jim Danforth, Harry Walton, Randal William Cook, Phill Go-motion a film Dragonslayer (4)Tippet a další animátoři. Ti všichni se hrdě hlásili k odkazu obou otců anglo-americké animační školy a přiznávali inspiraci jejich dílem. Zasvětili svůj život stop-motion a pracovali na mnoha filmech, pro něž vytvářeli ty nejfantastičtější tvory a přiváděli je k životu svojí fantazií a uměním, které posouvali až na samou mez.

Právě posledně jmenovaný, Phill Tippet, je přímo spjat se zrozením nové technologie, která vstoupila do dějin kinematografie pod názvem Go-motion. Ale o něm a jeho přínosu k této metodě si povíme v některém z dalších pokračování. V třetí části budeme sledovat první pokusy animátorů o vytvoření čisté animace bez trhavých pohybů.


 

        

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.