Úvodem

Triková animace v hraných filmech 

GO-MOTION a film Dragonslayer

Prolog

animuj.cz článek o technologii go-motion

Go-motion, technologie vzešlá z klasické stop-motion animace a představená ve filmu Dragonslayer z roku 1981, byla ve své době zázrakem. Krystalickým, čistým zázrakem. Loutky rozpohybované klasickou animací trpěly totiž vždy jistým drobným nedostatkem. Tím byl lehce trhavý pohyb. Tento nedostatek byl způsoben především absencí pohybového rozostření. U kompletně animovaných filmů to nikdy problém nebyl, ale pokud byla animace použita jako součást hraného filmu, trhaný pohyb stop-motion přece jen rušil výsledný dojem.

   Tohle nebyla animace dlouhou dobu schopna uspokojivě vyřešit. Go-motion to ale dokázala. S její pomocí mohli animátoři Lucasova trikového studia ILM, a později i Tippett Studia, vytvářet krásné čisté animace, které i dnes, v době pokročilých 3D CGI technologií, působí fantasticky. Tento neuvěřitelně technologicky složitý postup sice neměl dlouhého trvání, protože se kvapem blížil čas animace generované počítačem, ale byl velikým krokem vpřed, který posunul stop-motion na další kvalitativní stupeň. Dnes již není problém dodat loutkové animaci pohybové rozostření (motion blur) v postprodukci, ale go-motion rozhodně zůstává důležitým a velkolepým milníkem ve vývoji tohoto umění, i když milníkem vedoucím do slepé uličky.

   V této devítidílné minisérii článků se společně vydáme po stopách vzniku tohoto animačního postupu. Seznámíme se blíže s výrobou speciálních efektů pro film Dragonslayer, jehož prostřednictvím go-motion vstoupila do světa VFX. Vydáme se spolu na fascinující pouť, kterou se animace ubírala při hledání dokonalého vyjádření pohybu loutek před kamerou.

Rozhodně si přečtěte i další díly z této série:

              

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.