Rozhovor s animátorkou Marií Urbánkovou nejen loutkové animaci či studiu na pražské UMPRUM

Animátorka Marie Urbánková studuje v ateliéru Filmové a televizní grafiky na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením Jakuba Zicha. Právě dokončuje svůj loutkový film Betonová džungle, který je součástí pásma tří animovaných filmů Trojhlas, který můžete ještě dnes podpořit v hithitové kampani ZDE.

Váš loutkový film Betonová džungle má nesmírně zajímavý námět, mohla byste ho prosím čtenářům představit?

Celý námět vznikl, když jsem před rokem hlídala děti. V sousedním bytě začal někdo vrtat a malá Šárka začala křičet „pšt! Pšt! Tam je asi nějakej zubr!“ Já jsem pohotově zareagovala „nene, tam někdo vrtá..“ Následně mi tahle moje reakce byla strašně líto! Protože jsem úplně zastavila jakékoli představy o  zdivočelém zubrovi u paní sousedky. Když jsem nad tím přemýšlela, tak mě mrzelo, že v mojí hlavě už se zubři u sousedů neprohání. Následně jsem začala přemýšlet nad námětem na svůj bakalářský film. Věděla jsem, že bych chtěla dělat loutkový film primárně pro děti, ale s nadstavbou pro dospělého diváka a stále jsem se vracela k tomuto zážitku. Oslovila jsem mého kamaráda Rudolfa Krále, který napsal úžasný scénář a celé mi to pomohl uchopit. Příběh je o malém klukovi, který bydlí v paneláku a od sousedů slyší spoustu zvuků. Přičemž i zvuk spláchnutí záchodu, může vést k velkému dobrodružství!

Kdo Vás dovedl ke spolupráci s Maur Filmem a co Vás projekt naučil?

K této spolupráci jsem se dostala přes Jakuba Zicha, vedoucího ateliéru filmové a televizní grafiky na UMPRUM. Martin Vandas sháněl třetí film do série filmů Trojhlas a já jsem se ocitla tak nějak ve správný čas na správném místě.

Projekt mě naučil a stále učí strašně moc. Vytvářet film v profesionálních podmínkách je skvělé! Je to velká zodpovědnost, mám trochu strach, protože si přeci jen „nešudlám“ svůj krátký film ve škole, který když se nepovede tak ho nemusí nikdo mimo školu vidět. Celá spolupráce, konzultace nad vším, tým lidí myslím projekt dostávají někam úplně jinam.

Můžete nám prozradit, jaké jsou výhody a nevýhody studia animace na UMPRUM?

Nevýhodou je určitě málo prostoru, který by měl být vyřešen novou budovou školy v Mikulanské. Jednou z výhod jsou určitě školní dílny. Máme sítotiskovou, ofsetovou, litografickou, knihvazačskou dílnu a mnoho dalšího. Díky tomu se věnujeme nejen animaci, ale třeba také komiksu, grafickým sborníkům….to může být výhodou i nevýhodou. Protože na animaci, není takový důraz, jako třeba na výtvarnou estetiku.

Už přemýšlíte nad tím, co budete dělat po skončení projektu Trojhlas?

Asi pojedu někam na chatu! Bude jaro a já se těším, že budu popíjet pivo u Berounky a číst knížky!

Jak vypadá Váš běžný pracovní den? 🙂

Ráno vstanu a pracuji, tak nějak celý den…od tohoto týdne už natáčím, tak budu od rána do večera ve studiu. Donedávna jsem ale vstala a vyráběla mini troubu, mini ledničku, autíčka, odlévala ze silikonu, pájela brýle. Já výrobu těch mini věci úplně miluju! Je to občas sranda, minulý týden mi volal děda, jak se mám a co dělám, tak jsem říkala, že zrovna dělám pračku. Tak se smál a říkal: „a jak je velká, prosim tebe? 10×10 centimentrů?“.

Co byste poradila studentům, kteří se zajímají o loutkovou animaci jako Vy?

Ať se do toho určitě pustí! Je to děsně krásný! Vytvářet nějaký svůj malý svět! A že budou potřebovat spousty trpělivosti. Haha.

This slideshow requires JavaScript.