Rozhovor s Dariou Kascheevou: o její cestě k animaci a loutkovém filmu Ptáče

S animátorkou Dariou jsme se setkali přímo v jejím ateliéru na HAMU v Praze, kde dokončuje svůj bakalářský loutkový film Ptáče. Daria studuje na FAMU animovanou tvorbu a svým snímkem se zapojila do projektu Trojhlas – jedná se o pásmo tří krátkých animovaných filmů, na kterých pracují studenti českých animačních škol. Trojhlas můžete stále podpořit  na crowfundingovém webu Hithit.com.

Jak jste se dostala k animaci? 

To bylo dost zvláštní, protože jsem původně v Rusku studovala hudbu, hrála jsem na klavír a časem jsem se dostala k hudební režii a zvuku, u kterého jsem potom nějakou dobu zůstala a pracovala jsem jako zvukařka v divadle. Jednou jsem se ale seznámila s pár animátory a začala jsem o jejich profesi přemýšlet úplně jinak. Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být skutečné zaměstnání. Tou dobou jsem nebyla příliš spokojená s mou tehdejší prací zvukaře – po škole jsem šla rovnou pracovat a už jsem nic svého nevytvářela.

S manželem jsme chtěli něco v našich životech změnit, a tak jsme se společně rozhodli, že začneme oba studovat na FAMU v Praze. Zjistila jsem, že bych to mohla zkusit na oboru Animovaná tvorba. Hrozně se mi líbila představa animátora sedícího v tmavém pokojíčku, o samotě. Manžel mi pořídil foťák a já začala zkoušet animovat. Byla jsem z toho nadšená! To byl pro mě úplně jiný svět. Poprvé jsem na na školu nedostala, protože jsem ještě neměla tolik v ruce kresbu. Manžel se dostal na obor Střihová skladba a já všechen svůj čas věnovala přípravě na další přijímačky a vyšlo to. Teď mám konečně pocit, že mě to, co dělám, naplňuje a že můžu zpracovávat své myšlenky.

Líbí se Vám na FAMU? Jste s výukou spokojená? 

Jsem moc spokojená. Během prvního roku jsem na naučila víc než za celý svůj život. Měli jsme každý týden spoustu kreslících cvičení. Tou dobou jsem byla ještě ve věku, kdy člověk studium nepodceňuje a snažila jsem se vzdělávat opravdu na maximum. První dva roky byly opravdu hodně intenzivní. Velkou výhodu například oproti UMPRUM bylo, že jsem měla pro výrobu filmu skvělé zázemí.

A jak jste se dostala ke spolupráci s MAUR Filmem? 

Když jsem se rozhodla, že budu dělat bakalářský loutkový film, tak jsem začala hledat producenty. Věděla jsem, že půjde o produkčně náročnou věc a díky spolužačce z katedry Produkce jsem se dostala k Martinu Vandasovi, kterému jsem zaslala scénář a výtvarné návrhy a jemu se líbily.

O čem Váš film Ptáče vlastně je?

Jedná se o psychologické drama a vypráví o vztahu mezi otcem a dcerou. O tom, jak i malé nedorozumění může ovlivnit nejen chování, ale i celý vztah. Hlavní myšlenka je schopnost odpustit si a porozumět tomu druhému. Ačkoliv nemám špatný vztah s rodiči, je to tak trochu mé osobní téma…každý z nás si neseme z dětství nějakou tu křivdu. Je to moje taková psychoterapie. 🙂

Jak dlouho doposud trval proces vývoje a výroby? 

Námět si v hlavě nosím už hodně dlouho, ale na scénáři jsem začala pracovat v létě 2017 a už v zimě 2017 jsem začala točit teaser filmu. Potřebovala jsem vědět, jak bude technika přemalovávaných očí vypadat, takže jsem dělala testy. Hned jsem začala pracovat na storyboardu a pak na animatiku.

A jaké materiály jste při výrobě loutek a dekorací používala? 

Hlavním materiálem byl především kašírovaný toaletní papír kvůli struktuře, hodně jsem ale využila různé druhy dřeva, desky, překližky. Animační kloubovou kostru vyrobil samozřejmě pan Vinč.

A kdo ještě Vám pomáhal s dekoracemi nebo vše bylo na Vás? 

Základ jsem si udělala sama, ale pak mi pomáhala moje kamarádka nebo slečna, která tu byla na stáži. Pomohla mi vyrobit například tzv. „komparzisty“, kterých bylo třeba udělat hned několik.

Všechny tři animované filmy mají mít premiéru na jaře 2019. Stíháte vše podle plánu a kde můžeme filmy vidět? 

Doufám, že stíhám. Dělám pro to maximum a zatím to vypadá dobře. Pásmo bude k vidění na animačních festivalech, určitě jej přihlásíme na Anifilm 2019.

Tak to se na Anifilmu určitě potkáme. Děkujeme za rozhovor!