Jiří Trnka

Mladý Jiří Trnka - nejvýznamější tvůrce českých animovaný filmůVýtvarník a umělec Jiří Trnka pochází z Plzně, kde se roku 1912 24. února narodil. V Plzni se také rozhodl studovat reálné gymnasium, kde se poprvé setkal s Josefem Skupou, jež byl jeho učitelem kreslení. Ten ho později přizval ke spolupráci na plzeňském loutkovém divadle Feriálních osad. Brzy se dočkal veřejného ocenění na českých i zahraničních výstavách loutek a to mu bylo pouhých 17 let.

Josef Skupa ho doprovázel i v dalších krocích, jako byl například přestup na UMPRUM v Praze, kde posléze studoval od roku 1929 celých 6 let. Tím ale spolupráce těchto uznávaných tvůrců neskončila. V pozdějších letech vytvořil pro Josefa Skupu řadu nádherných divadelních loutek. Sám Jiří Trnka v letech 1936/37 vedl vlastní loutkové Dřevěné divadlo, které si samozřejmě i sám vytvořil. Touto dobou ale pracoval i na jiných projektech, a to například v Národním divadle jako výtvarník bohatých scén a překrásných kostýmů. Vytvořil tak obrovské množství zajímavých návrhů, které známe pod názvy jako např. Sen noci svatojánské, Lišák Pseudolus, Strakonický dudák, Zlatý jelen či Benátská maškaráda. V několik let později, roku 1950, však pracovní vztahy s Národním divadlem slábly a poslední práce pro divadlo nastalo roku 1960, kdy vytvořil návrhy kostýmů pro Tylovo představení s názvem Drahomíra a její synové. Jiří Trnka je znám také proto, že jeho nadání a dovednosti byly neobvykle všestranné. Ilustrace, malby, sochy či grafiky, které vytvořil, jsou českým národním bohatstvím. Ilustroval například oblíbenou dětskou knížku Míša Kulička, nebo Karafiátovy Broučky, Tisíce a jedné noci, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Český Betlém, ale i Pohádky bratří Grimmů, Jiráskovy Staré pověsti české a v neposlední řadě Fimfárum Jana Wericha.

 

This slideshow requires JavaScript.

Je důležité zmínit, že sám byl i velmi dobrým a nápaditým spisovatelem. Kniha Zahrada z roku 1962 je toho velkým důkazem. Tato kniha se mimo jiné stala povedeným animovaným zpracováním, kterého se výtečně ujal další velký tvůrce animovaného filmu – Břetislav Pojar. Vraťme se ale ještě o několik let zpět, konkrétně do roku 1942, kdy se Jiří Trnka rozhodl pro spolupráci na celovečerním filmu Miroslava Cikána jako výtvarník kostýmů v pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Jako výtvarník kostýmů spolupracoval na mnoha dalších filmech, které byly většinou historického rázu. Šlo například o filmy Císařův Pekař a samozřejmě i Pekařův císař, Jan Hus či Jan Žižka a další. Jako výtvarník celovečerních hraných filmů ukončil tuto kapitolu známým filmem Limonádový Joe aneb koňská opera, který byl mimo jiné natočen na motivy Trnkova loutkového filmu Arie prérie.

Po druhé světové válce roku 1945 Jiří Trnka založil studio kresleného filmu Bratři v triku. Poté ve studiu vznikly kultovní filmy jako je Trnkův Pérák SS, pohádka Zasadil dědek řepu a mnoho dalších filmů.

 

 

Ke studiu Bratři v triku se přidala například tato známá jména: Břetislav Pojar, Jiří Brdečka či Zdeněk Miler. O dva roky později, roku 1947, založil Jiří Trnka navíc ještě studio loutkového filmu, kde stál v také v čele nadšených tvůrců. Zde působili především tvůrci jako Břetislav Pojar nebo Stanislav Látal a další. Animované filmy, které vznikly pod střechou studia loutkového filmu, pravděpodobně znáte. Jde o filmy jako je například legendární Trnkův Špalíček z roku 1947, o rok později vznikl Císařův slavík, dále již zmíněná Árie prérie, Román s basou, O zlaté rybce a další. Seznam by byl opravdu velmi dlouhý a toto byl výčet pouze několik Trnkových filmů. Mezi nejpovedenější a nejznámější Trnkovy filmy pravděpodobně patří pohádka Bajaja z roku 1950 a Staré pověsti české, které vznikly o dva roky později. Nezapomenutelný film Dva  mrazíci z roku 1954 jsou vzpomínkou jak na Vlastu Buriana, tak na Jana Wericha, kteří zde společně namluvili dva mrazíky.

 

 

Jan Werich byl Trnův blízký přítel a častý spolupracovník, jak jsme se mohli dočíst výše. O rok později přichází na řadu zfilmovaný román Jaroslava Haška – Dobrý voják Švejk, zde opět propůjčil svůj nezaměnitelný hlas Jan Werich. Je dobré také zmínit, že Jiří Trnka své filmy zpracovával jak literárně, tak výtvarně i režijně. Samozřejmostí byla i samotná animace. Roku 1959 se nechal opět inspirovat dalším skvělým autorem. Tentokrát natočil Sen noci svatojánské podle námětu Williama Shakespeara. Tento film byl na realizaci velmi náročný a tak dalším animovaným dílem se stal Archanděl Gabriel a paní Husa z roku 1964. Ke konci své tvorby a zároveň ke konci svého života, vytvořil mnohem těžší filmy jako byla Vášeň, Kybernetická babička či nejznámější Ruka z roku 1965. Jeho filmy se soudruhům komunistům příliš nelíbily, proto jsme filmy z jeho tvorby mohli vidět až po mnoha letech od vytvoření.

 

 

Kvůli dlouhé nemoci musel Jiří Trnka svou milovanou práci velmi omezit a proto je Ruka jeho posledním filmem. Jeho tvorba je známá po celém světě, roku 1984 byl film Ruka označen jako pátý nejlepší film, za celou svou tvorbu získal padesát ocenění, kterého se překvapivě dočkal i v naší, tou dobou socialistické, vlasti v podobě Národní ceny a to roku 1949 a 1950, poté získal také titul Zasloužilého umělce, Řád práce. Jiří Trnka se také dočkal jmenování na profesora. V zahraničí získal ocenění na různých festivalech, jako byl festival v Cannes atd. Byl dokonce nazván Waltem Disneyem Východu. Jiří Trnka podlehl vleklé nemoci v 30.prosince roku 1969, kdy mu bylo pouhých 57 let.

 

 

Komentářů: 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *