Zahraniční animované filmy a jejich literární předlohy
Tato technika patříla ve 20.století mezi nejběžnější druhy animace. Dnes animačním technologiím dominuje CGI animace, tedy ta, která je kompletně vytvořena ve 3D nebo 2D digitálním prostředí. Zpět ale ke kreslenému filmu. Nejvýraznějším představitelem této technologie nemůže být nikdo jiný než Walt Disney, jehož studio vyprodukovalo nepřeberné množství krátkých a celovečerních animovaných filmů.
Ač jde o krátkometrážní film s délkou 9 minut, musíme si uvědomit, že výroba tohoto filmu pochází již z roku 1922. Jde o Kocoura v botách, který je ještě celý v černobílém provedení. Onoho zvířecího hrdinu na dvou nohách ztvárnil nespočet tvůrců a do nedávna byl viděn v kinech například v rodinném filmu Shrek třetí. Walt Disney byl ale zase jednou první. Vycházel z knižní předlohy bratří Grimmů (Jacob a Wilhelm) a nemohl jinak než uspět. Jeho verze polidštěného kocoura se stala jakousi předlohou a návodem pro další filmové tvůrce Kocoura v botách a původní autory taktrochu svým filmem zastínil. I přesto, že od dnešní produkce počítačových animací od studia Walta Disneye se Kocour v botách poměrně liší:
Přejdeme k válečnému roku 1941 a vydáme se do vzdálené Asie. Nemůžeme minout slavnou premiéru čínského animovaného filmu s názvem Princezna Iron Fan, jež byl průkopníkem ve světě animace. Přes hodinu trvající kreslený film se stal prvním celovečerním animovaným filmem vytvořený v Asii. Jsme-li u čísel, je vhodné podotknout, že film byl významný i ve světovém měřítku. Stal se dvacátým animovaným celovečerním filmem na světě a jeho výroba byla vskutku náročná všemi směry. Byl dokončen po třech letech usilovné práce, při které bylo spotřebováno 200 000 listů papíru. Příběh byl vytvořen podle knihy již dávno zesnulého čínského spisovatele Cheng´ena Wu, který žil v 16. století celých 82 let. Jeho tvorbou se inspirovalo mnoho čínských filmových režisérů.
O devět let později, roku 1950, přišel na svět další úspěšný kreslený film – a to v Sovětském svazu. V tomto případě se jedná o tzv. středometrážní film, který trval 32 minut. Byl natočen podle stejnojmenné pohádky uznávaného spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina. Kreslený film s názvem Pohádka o rybáři a rybce režírovaný Michailem Cechanovským sklidila velký úspěch. Pohádka o zlé stařeně, jejím muži a zlaté rybce byla oblíbena i u nás a to v podání nenahraditelného vypravěče Jana Wericha ve filmu Jiřího Trnky – O zlaté rybce. Českého zpracování Puškinovy pohádky jsme se dočkali již roku 1951 – též kreslenou formou.
Ještě chvíli zůstaneme u režiséra Michaila Cechanovského. Píše se rok 1953 a premiéra dalšího kresleného filmu je na 
spadnutí. Tentokrát jde o Kaštanku. Autor v tomto případě čerpal z tvorby Antona Pavloviče Čechova, jehož kniha téhož názvu mu byla návodem. Stejný záměr měl roku 1976 výtvarník Václav Bedřich, ale nesklidil u nás tolik úspěchu jako tehdy Cechanovský v Sovětském svazu. Film Kaštanka me shlédnutí ZDE.
Přeskočíme několik desetiletí a stovky kilometrů a objevíme se v Japonsku, konkrétně v roce 2007. Setkáváme se zde s krátkometrážním, výtvarně jedinečným filmem Venkovský lékař, režírovaný Kōjiem Yamamurou. Tento film je podle knižní předlohy povídky Franze Kafky.
Poslední zastávkou ve světě zahraničního kresleného filmu je celovečerní německý snímek Měsíčňan, který vznikl roku 2012. Režiséři jsou zde hned dva – Stephan Schesch a Sarah Clara Weber. Předlohou se jim stala úspěšná dětská kniha spisovatele Tomiho Ungerera.
Loutkový film je velmi specifický způsob animace, kde je animátor limitovaný základními fyzikálními principy. Je ale také schopen vytvořit nejvíce věrohodný obraz, jaký pomocí animace může docílit. Historie technologie se od 30. let poměrně změnila a nyní jsou tvůrci loutkových filmů díky moderním technologiím schopni vytvořit film, který je mnohdy v několika ohledech lepší než film hraný. Od toho se odvíjí ale také to, že dříve byl loutkový celovečerní film nereálný především z hlediska technologického a proto jakákoliv interpretace literárního díla byla téměř nemožná. Z těchto důvodů jsme se zaměřili na celovečerní loutkové filmy, které vznikly poměrně nedávno a již za reálnějších podmínek.
Je rok 1993 a Tim Burton právě realizuje svou povídku s názvem Ukradené Vánoce Tima Burtona. Ač nebyly podmínky pro vytvoření loutkového filmu tak dokonalé jako dnes, snímek stále slaví úspěchy. Ovšem cesta tohoto filmu byla zprvu poněkud trnitá. Studio Walta Disneye, které film produkovalo, nebylo příliš nadšené z kontroverzního tématu Vánoc, proto byl rozjezd filmu nevelký a nesklidil nejdříve příliš úspěch.
O pět let později, roku 1998, a několik tisíc mil východně v Japonsku přišel na svět méně ambiciózní 25 minutový film režiséra Kihačira Kawamota s názvem Střílet bez střílení. Režisér se zde inspiroval čínskou tradiční povídkou spisovatele Nakadžimiho.
Na rok 2009 se ve světě loutkového filmu rádo vzpomíná. Touto dobou vznikly hned dva loutkové filmy, které patří mezi ty nejpovedenější. Oba filmy jsou celovečerní, jeden je z Velké Británie, druhý z USA.
Začneme tím britským – Fantastický pan Lišák. Geniální zpracování stejnojmenné knižní předlohy Roalda Dahla. Specifické ztvárnění filmu režisérem Wesem Andersonem poznáte již z dálky – ať jde o animovaný či hraný film. V tomto případě byla knižní předloha geniálním návodem, který milovalo každé britské dítě. Spisovatel tak propůjčil svou fantazii a nápady loutkovému filmu, který jej posunul o krok dál.
Tím druhým filmem je Koralína a svět za tajnými dveřmi režírovaný Henrym Selickem. Koralína vznikla na základě knižní předlohy spisovatele Neila Gaimana, který je mezi filmovými tvůrci velmi oblíbený. Na filmu pracovalo též nespočet lidí a to celkem 3,5 roku. Ve filmu je použita také 3D počítačová animace, která slouží k podpoření fantazijního světa za dveřmi. Koralína je zároveň prvním animovaným filmem, který byl snímán dvěma kamerami najednou za účelem 3D projekce.
POČÍTAČOVÁ ANIMACE A DALŠÍ TECHNIKY
Do této kategorie jsme se rozhodli zařadit 3D počítačové filmy a také techniky, které nejsou příliš v současné době využívané.
Slavný kanadský snímek z roku 1987, jehož způsob animování ohromí každého. Jde o film Frédérica Backa s názvem Muž, který sázel stromy. Jako knižní předloha posloužila novela Jeana Giona. Autor filmu si vybral tu nejtěžší animační techniku, kterou mohl – a dobře to věděl. Tento výborný malíř a kreslíř se rozhodl pro totální animaci. Jde o nepřerušeně plynulý pohyb linky nahrazující pohyby kamery a střihu – Back na filmu pracoval sám několik let, kdy během práce přišel o jedno oko. Snímek trvá 30 minut.
Ruským a stejnou měrou oceňovaným filmem se stal Stařec a moře od Alexandra Petrova. Dokončení filmu padlo na rok 1999 a jeho výroba trvala též dlouhé roky. Tentokrát se ale jedná o animaci olejovými barvami na skle a film obsahuje 29 000 ručně malovaných snímků – fází. Knižní předloha nemohla být od nikoho jiného než od uznávaného autora Ernesta Hemingwaye. Tento film trvá 22 minut.
Americký film Vánoční koleda z roku 2009. Režie se tentokrát ujal Robert Zemeckis, který režíroval například Forresta Gumpa či Trosečníka. Knižní předlohou se stala stejnojmenná kniha Charlese Dickensona. Film je až na malé detaily věrnou kopií spisovatelovy knihy. V ní strávíme více času v přítomnosti. V knižní předloze je také více znázorněno, jaké sváry se dějí po celé zeměkouli, které jsou díky vánočnímu veselí usmířeny. Spisovatel propůjčil filmovým tvůrcům svá díla již mnohokrát a povětšinu byly filmy velmi úspěšné. Tento 3D film byl natočen pomocí techniky motion capture, díky němuž je animace více reálná.