Muži v animaci: JOSEF KÁBRT: vymyslel Kluka z plakátu, spoluzaložil Bratry v triku a vytvořil novou animační techniku

Čeští animátoři, a výtvarníci obecně, nikdy nezastupují pouze jednu specializaci. Téměř pokaždé, když si pročítám z různých zdrojů informace o našich tvůrcích, zjistím, že to byli malíři, kreslíři, grafici, animátoři, scenáristé a samozřejmě i režiséři. Týká se to ale i jiných oborů. Už odjakživa jsme zvyklí a naučení, že musíme ovládat víc než jen jednu dovednost. Je to tak správně? Možná odtud pramení rčení “zlaté české ručičky”. Josef Kábrt byl jedním z velmi důležitých a klíčových osobností českého animovaného filmu. V čem byl tak důležitý?

Josef Kábrt se před druhou světovou válkou přestěhoval ze své rodné vesničky kousek od Trosek téměř přes celou republiku do zlínských ateliérů, kde začínal, stejně jako Týrlová, Zeman nebo Miller, tvořit své první animace. Po válce se vydal do Prahy, kde společně s dalšími animátory, v čele s Jiřím Trnkou, založil studio Bratři v triku (1945).

Dva roky od jeho založení vznikl ve studio Kábrtův první animovaný film Telegram. Brzy následovaly další a další animované filmy, kterých bylo nakonec přes třicet. Mezi nejvýznamnější patří Tragédie vodníkova, Železný klobouk, Slavík a růže nebo Svatební košile. Tvůrcovo oblíbené téma byla manželství: filmy Historie manželství a Manželské etudy jsou jedny z Kábrtových nejznámějších děl.

Co mě ale na tvůrci hodně zaujalo, byla technika animování. Propojil kreslenou a ploškovou animaci a vznikl tzv. dokreslovaný papírek. Tento nový princip animování Kábrt použil při výrobě česko-francouzského celovečerního animovaného filmu Divoká planeta (1973). Kábrt na snímku pracoval několik let jako animátor a to i přesto, že výrobu koprodukčního projektu ohrozila sovětská okupace v roce 1968.

Kábrt tak popřel veškeré výhody ploškové animace jako je poměrná jednoduchost, nízké náklady a rychlost. Nejdříve vytvořil kreslené fáze, které později rozřezal a použil pro ploškovou neboli papírkovou animaci. Celý proces byl časově velmi náročný a výroba filmu trvala několik let. Výsledek jeho práce ale stojí za to, posuďte sami. Film působí jako kreslený, ale není. Vše jsou papírkové plošné loutky.

Svou nově objevenou technologii později Kábrt použil pro svůj animovaný seriál Kluk z plakátu.

Josef Kábrt se světem animace rozloučil v podobě Erbenovy adaptace Svatební košile (1978), která patří mezi jeho nejpovedenější filmy. Tentokrát se díváte na omezenou animaci propojenou s totální animací – dva na první pohled nesourodé způsoby animování. Výsledek je prostě pastva pro oči. 🙂

Karolína