Ženy v animaci: Dagmar Doubková: zapomenutá autorka nové vlny

Už dlouho neplatí, že oboru animace se věnují téměř výhradně muži. Ve 20. století bylo ale českých animátorek skutečně málo. Dagmar Doubková je všestranná výtvarnice, režisérka animovaných filmů, ale i scenáristka. Stala se nedílnou součástí tehdejší nové vlny české animace. Jejími spolužáky a později kolegy byl Jiří Barta, Pavel Koutský nebo stále aktivní tvůrkyně Michaela Pavlátová.

Velká zastánkyně ploškové animace se narodila do mrazivého roku 1948 v Praze. Později studovala s výše zmíněnými tvůrci obor animace na UMRPUM. Ateliér tehdy vedl výtvarník, ilustrátor a typograf prof. Miloslav Jágr. Kromě toho absolvovala Dagmar Doubková také na DAMU, obor Loutkařské a jevištní výtvarnictví.

Díky tehdejšímu řediteli Krátkého filmu Kamilu Pixovi se několika absolventům UMPRUM podařilo záhy získat zaměstnání ve zmíněných studiích. Mezi šikovné studenty patřila i Dagmar Doubková, která později vytvořila animovanou přednášku o emancipaci žen Sbohem, Ofélie! (1979), krátký film Královna Koloběžka první (1981) či loutkový film Křesadla (1985). Později pracovala také na Večerníčcích (např. Dobrodružství pod lipami (1999)).

Podle ukázek toho nejlepšího, co Dagmar Doubková za svůj život doposud stihla vytvořit jste si určitě všimli, že experimentovala s různými animačními technikami. Po ploškové animaci ale tvůrci Večerníčků sahali nejčastěji a to proto, že byla z existujících možností nejrychlejší a nejlevnější. Během svého aktivního tvůrčího období získala řadu cen: je držitelka Ceny Jiřího Trnky, získala čestná uznání na mezinárodních filmových festivalech v USA, Japonsku, Portugalsku, Španělsku, Rusku a v dalších státech.