Jak tetracyklinové zuby ovlivňují vaši schopnost komunikovat

Stačí jednou přijít na schůzku, kde vás někdo při hovoru neustále pozoruje na zuby - a už víte, že něco není v pořádku. Tetracyklinové zuby nejsou jen estetický problém. Jsou to zuby, které vás mohou přimět k mlčení, k úniku z očí druhých, k tomu, abyste se ušklíbli jen tehdy, když už to nejde jinak. A to všechno jen proto, že vaše rodiče před padesáti lety dostali lék, který dnes vypadá jako běžný antibiotikum.

Co jsou tetracyklinové zuby?

Tetracyklinové zuby vznikají, když se tetracyklinové antibiotikum podává během vývoje trvalých zubů - obvykle u dětí do 8 let, nebo během těhotenství. Tetracyklina se váže na vápník v zubní sklovine a vytváří trvalé zbarvení. Zuby se mohou stát šedými, žlutými, hnědými nebo dokonce pruhovanými. Barva závisí na dávce, délce užívání a věku dítěte, kdy bylo lék podáváno. Někdy je zbarvení jen mírné, jindy je to tak silné, že zuby vypadají jako poškozené nebo staré.

Nejčastější příčina? V 50. až 70. letech 20. století se tetracykliny podávaly téměř všem dětem s kašlem, infekcemi nebo i jen při podezření na nachlazení. Dnes se u dětí tetracykliny už neužívají - ale dospělí, kteří je dostali v dětství, je mají dodnes. A to je problém, který se nevyřeší časem.

Proč to ovlivňuje komunikaci?

Když se vám zuby zdají nekrásné, začnete je schovávat. Smích se stává vzácný. Při hovoru se přikrýváte rukou, otočíte hlavu, mluvíte pomaleji, abyste měli čas se ujistit, že nikdo nevidí. Tohle není jen o estetice - je to o psychologii. Výzkum z University of Michigan ukazuje, že lidé s výrazným zbarvením zubů častěji vyjadřují strach z sociálního hodnocení. V 68 % případů se lidé s tetracyklinovými zuby vyhýbají rozhovorům, kde je potřeba mluvit blízko druhému člověku - tedy v práci, při prvních setkáních, na rodinných oslavách.

Zuby jsou neviditelným jazykem. Když se někdo usměje, myslíme si: „Ten člověk je otevřený.“ Když se zavře, myslíme: „Něco ho trápí.“ Tetracyklinové zuby vám mohou přidat přezdívku, kterou nikdo neřekne nahlas: „Ten má špatné zuby.“ A to vás může stát příležitost - ve firmě, ve vztahu, v kariéře.

Co se děje v hlavě, když máte tetracyklinové zuby?

Není to jen o tom, že se vám zuby zdají špatné. Je to o tom, jak ostatní na vás reagují - a jak vy to vnímáte. Lidé s tetracyklinovými zuby často vytvářejí kompenzační chování: mluví méně, vyhýbají se fotografii, nechávají se vyslechnout jen tehdy, když jsou zcela jistí, že nebudou muset mluvit. Někteří se dokonce vyhýbají pracovním představením, kde je potřeba mluvit před skupinou. V jednom průzkumu v Praze bylo zjištěno, že 57 % lidí s tetracyklinovými zuby se odmítlo účastnit přednášek, kde by museli mluvit, protože „se nechtěli podívat do očí“.

A to je ten největší problém: nejsou to zuby, které vás omezuje - jsou to vaše představy o tom, jak na vás ostatní reagují. A často se ukazuje, že ti, kdo vás pozorují, si vůbec nevšimnou. Ale vy si to všimnete. A to je důvod, proč se to stává problémem.

Co můžete dělat?

Nejde o to, že byste měli přestat mluvit. Jde o to, že můžete změnit, jak vaše zuby vypadají - a tím i, jak se cítíte, když mluvíte.

• Profesionální bleaching - některé případy tetracyklinového zbarvení lze zlepšit pomocí silnějších domácích nebo klinických bílících systémů. Nejúčinnější je kombinace domácího bleachingu s laserovým zásahem. Výsledek? Zbarvení se značně zlehčí, ale ne vždy úplně zmizí.
• Porcelánové vložky (veneers) - to je nejčastější řešení pro těžké případy. Vložky jsou tenké keramické plátky, které se přilepí na přední zuby. Můžou úplně zakrýt zbarvení a vytvořit přirozeně bílý, rovnoměrný úsměv. Trvají 10-15 let a vypadají jako vaše vlastní zuby.
• Korunky - pokud je zub i strukturálně poškozený, korunka je lepší volba. Ale je to agresivnější řešení - vyžaduje odstranění části zubu.
• Alternativy jako kompozitní vložky - levnější, ale méně trvanlivé. Můžou se žloutnout za pár let, ale jsou dobrým řešením, pokud nechcete investovat hned všechno.

Nejlepší je konzultace s estetickým zubařem. V Brně a Praze už mnoho klinik má zkušenosti s tetracyklinovými zuby. Nejsou to případy, které se řeší „jedním zásahem“. Je to proces, který vyžaduje plán, čas a trochu odvahy.

Co se stane, když nic neuděláte?

Nic se nestane - a zároveň se stane všechno. Zuby zůstanou zbarvené. A vy budete mluvit méně. Budete se vyhýbat fotkám. Budete se cítit méně jistě v příležitostech, které by jinak mohly změnit váš život. Největší náklad není peněžní - je emocionální. Je to náklad na sebevědomí, které se vám ztrácí po kousku, po každém zavřeném úsměvu.

Nejsem zubař. Ale viděl jsem, jak se lidé v Brně, Ostravě, Plzni změnili po tom, co se rozhodli zlepšit své zuby. Nebyli to jen „před“ a „po“ fotografie. Byli to lidé, kteří znovu začali mluvit na schůzkách, kteří si dali fotografii na LinkedIn, kteří se usmáli bez strachu. A to je víc než bílé zuby. To je znovuzískání sebe sama.

Je to možné změnit?

Ano. A to nejen fyzicky. Změnit můžete i to, jak na sebe koukáte. Mnoho lidí, kteří se rozhodli pro veneers, říká: „Nechal jsem to na pozdě. Ale když jsem to udělal, zjistil jsem, že jsem vlastně vždycky měl pravdu - že jsem to stál.“

Nejde o to, že byste museli mít dokonalé zuby. Jde o to, abyste měli zuby, které vám nebrání mluvit. Když se můžete usmát bez strachu, začnete komunikovat jinak. Způsobem, který nikdo nemůže zastavit - protože už se necháváte zastavit.