Zubní kazy: Neviditelní vetřelci
Jsme všichni povědomí o tom, že dokonalý úsměv může spustit lavinu pozitivních emocí a zazářit světlem, které přitahuje lidi kolem nás. Ale co všechny ty chvilky, kdy se usmíváme a netušíme, že se za tandetnou fasádou našeho úsměvu ukrývají malí, ale o to ničivější vetřelci - zubní kazy? Nemusí se totiž hned prodírat skrze sklovinu s nablýskanou výzbrojí; jsou to mistrně kamuflující agenti, kteří čekají na pravý moment, kdy udeří. Povíme si, jak je odhalit, než to bude pozdě.
Když zub mává červenou vlajkou
Jednou z nejjasnějších indikací, že bychom měli zavolat na posily ve formě zubního lékaře, jsou různé signály, které nám náš chrup zašle. Může se jednat o změnu barvy zubu, citlivost na teplé nebo studené potraviny a nápoje, nebo o zuby, které si říkají o pozornost při kousání do něčeho tvrdého. Jednou jsem si například kousla do jablka a ucítila nepříjemný tlak. Petr se mě ihned zeptal, jestli to není spíš koláč, co jsme měli minule. Ale ne, byl to kaz, skrytý jako válečný špion mezi řadami mé skloviny.
Zrcadlo, zrcátko, ukáž mi moje chyby
Většinou k vyšetření našeho chrupu nepotřebujeme nic víc než zrcadlo a dobré světlo. A pak to správné pozorovací oko. Podívejte se pořádně na každý zub – hledejte tmavé skvrny nebo malé dírky. Kaz může mít spousta podob - od malinkatých černých teček až po větší jamky, kterým už zvoní hrana. A věřte mi, když na nějakou narazíte, budete překvapeni, jak takový malý kaz může způsobit tolik starostí. Rocky, náš pes, sice na zuby nevidí, ale kdykoliv mě vidí zoufale čelisti rozevírat před zrcadlem, přijde se podívat, jestli náhodou nezkouším nějaký nový trik.
Profesionálové mají slovo
I s pečlivou domácí kontrolou ale můžeme na nějakého zubního vetřelce přehlédnout. Proč myslíte, že zubní lékaři mají v ordinaci tolik zajímavých nástrojů? Rentgenové vyšetření, speciální sondy, profesionální osvětlení – to všechno není jen pro efekt. Zahájením vyšetření u zubního lékaře se otevírá nová dimenze v boji proti kazům. Jaký je tedy nejlepší bojový plán proti neneviditelnému nepříteli? Periodická kontrola u zubního lékaře bez výjimek!
Domácí mise: Plak a kaz pod drobnohledem
Kromě profesionálů je ale naše role v prevenci neméně důležitá. Domácí ústní hygiena je jako mise Jamese Bonda – chce to správné nástroje a preciznost. Electric, nebo ruční kartáček? Já osobně preferuji ten elektrický, protože dělá polovinu práce za mě a mám pocit, že i Rocky by si jej užil, kdyby měl možnost si své pejsky ibrkem čistit. Nezbytný je i dobrý zubní kartáček, mezizubní kartáčky, ústní voda. A samozřejmě dentální nit! Tím špehujeme v nejzapeklitějších zákoutích ústní dutiny a vytahujeme plak i z nejúžeji strážených koutečků.
Nezapomeňte na správnou techniku!
Čištění zubů není ani tak o tom, co máme, jako o tom, jak to používáme. Tlak, úhel, délka – o všem by měl být pečlivě veden účet. Kartáčkem bychom měli masírovat zuby i dásně šetrně, ale důkladně, abychom si nedělali více škody než užitku. A nitě? Pro ty bychom měli mít stavěné památníky, jsou naprosto nezastupitelné. Bez nich by to bylo jako posílat agenta do akce bez zbraně!
Když prevence nestačí
Co ale dělat, když jsme už zubnímu kazu otevřeli dveře a on, zdvořilý jako on je, si u nás bez ostychu udělal domeček? Prvně - nezoufejte. Druhě - zavolejte svému zubnímu lékaři. Současná zubní medicína je jako zázračný svět plný technologií schopných zázraků: od bílých plomb, které vypadají úplně přirozeně, až po korunky a mosty, které nahradí to, co se už opravit nedá. A v nouzi jsou i metody jako laserové léčení nebo léčba ozonem. Já jsem při úvodním náznaku bolesti rychle objednala návštěvu u svého zubaře a on mi poradil přesně podle potřeb mého chrupu - bezbolestně a s úsměvem. Když Petr slyšel, jak hypoteticky mohu propadat panice u zubaře, naprosto nepochopil, jak mohu tak hrdinský čin přirovnávat ke katastrofě.
Životní příběh jako varování: Nejdřív skvrna, pak díra
A abych byla úplná, hodí se i osobní anekdota. Jednou jsem tedy měla zub, na kterém se objevil zákeřný tmavý flek. Nejdříve jsem si myslela, že to je jen pigmentace od nějakého jídla nebo pití. Vydržela jsem to ignorovat přesně tak dlouho, dokud jsem si jednoho dne neuvědomila, že ten flek je tak výrazný, že by mohl začít vydávat své vlastní autogramy.
Posléze jsem odhodílala cestu k zubaři, který mi jasně dal najevo, že můj malý bakteriální spolubydlící se stal pánem na palubě. Vrtání, plombování, lehké mrmlání o tom, že jsem měla přijít dřív. Jsem nesmírně vděčná za jeho zručnost, ale přísahám, že už nikdy nebudu zanedbávat preventivní návštěvy. Protože, jak jsem se poučila, lepší je malá nepříjemnost hned, než velká bolest později.
Teď, vybavena těmito informacemi, můžete si být jisti, že kaz mezi zubama nemá šanci se skrýt. A pamatujte, vždy je lepší se smát bez pochybností o tom, co se skrývá za tím úsměvem!
Napsal Jan Svoboda
Vše od autora: Jan Svoboda