Jakou školu musí mít zubář pro maxilofaciální chirurgii?

Chceš vědět, jakou školu musí absolvovat člověk, aby mohl dělat maxilofaciální chirurgii? Nejde o běžného zubního lékaře. To je něco úplně jiného. Maxilofaciální chirurgie se zabývá operacemi na obličeji, čelistech, ústech a šíji. Představ si, že někdo má zlomenou čelist po nehodě, potřebuje opravit vrozenou vadu, nebo si chce změnit tvar čelisti kvůli dýchání nebo kousání. To všechno dělá maxilofaciální chirurg.

Nejprve lékařská fakulta

Nejprve musíš absolvovat lékařskou fakultu. Ne zubní, ale přesně lékařskou. V České republice to znamená šestileté studium na Fakultě všeobecného lékařství (FVL) v Hradci Králové, Praze, Brně nebo Ostravě. Po šesti letech získáš titul MUDr. - lékař obecné praxe. To je základ. Bez toho se maxilofaciální chirurgie nedá dělat.

Proč lékařská fakulta a ne zubní? Protože maxilofaciální chirurgie není jen o zubech. Je to chirurgie obličeje jako celku - kosti, svaly, nervy, cévy, kůže, slinné žlázy. To všechno patří do lékařského oboru. Zubní lékař se učí o zubech a dásních. Lékař se učí o celém těle, včetně anatomie hlavy a krku. A právě ta hluboká znalost anatomie je klíčová při operacích, kde se můžeš stát chybou na nervu a způsobit trvalou ochrnutí obličeje.

Po lékařské fakultě - specializace

Po získání titulu MUDr. následuje specializace. V ČR je to 5 let specializačního vzdělávání v oboru maxilofaciální chirurgie. Tento program je společný pro lékaře, kteří chtějí pracovat v oblasti obličeje a čelistí. Někdo to nazývá „chirurgie obličeje“, ale správně se to jmenuje maxilofaciální chirurgie.

Specializace probíhá v akreditovaných klinikách - například v nemocnicích v Praze, Brně, Ostravě nebo Hradci Králové. Během těchto pěti let se učíš na pacientech. Děláš operace na zlomeninách čelistí, odstraňuješ nádory, opravuješ vrozené vadě, provádíš rekonstrukce po úrazech, děláš ortognatické operace (přesuny čelistí) a i zubní implantace, ale jen jako součást širšího chirurgického plánu.

Specializace není jen o operacích. Musíš absolvovat i teoretické kurzy, psát odborné práce, přednášet a podílet se na výzkumu. Na konci musíš složit státní specializační zkoušku. Až po ní získáš titul spec. chir. maxilofac. - to je tvůj oficiální titul jako maxilofaciální chirurg.

Co se učíš během specializace?

Během pěti let specializace se naučíš všechno, co se dělá na obličeji a čelistech. To zahrnuje:

• Operace na zlomeninách obličeje - například po dopravní nehodě nebo násilí
• Odstranění nádorů čelistí a slinných žláz
• Rekonstrukce po nádorovém odstranění - často pomocí kostí z jiné části těla
• Operace na vrozených vadách - jako je rozštěp patra nebo čelisti
• Ortognatické chirurgie - přesuny horní nebo dolní čelisti pro lepší kousání a vzhled
• Chirurgické řešení spánkové apnoe - například přesunutí čelisti dopředu
• Implantace a rekonstrukce zubních oblouků - ale jen jako součást celkového chirurgického plánu
• Chirurgické zákroky na slinných žlázách a kůži obličeje

Nikdy nejde jen o jeden zub. Vždycky se pracuje s celým systémem - kostmi, nervy, svaly, kůží, dýcháním, hlasem. Proto je to tak složité a proto je potřeba tak dlouhé vzdělávání.

Co se děje po specializaci?

Po úspěšném složení zkoušky se můžeš začít pracovat jako nezávislý specialistický chirurg. Většina pracuje v nemocnicích - obvykle v chirurgických odděleních, stomatologických klinikách nebo v centrálních centrech pro čelistní chirurgii. Někteří se připojují k výzkumným týmům, učí na fakultách nebo se zaměřují na kosmetické operace obličeje.

Nezapomeň: maxilofaciální chirurg není zubní lékař, který udělá implantaci. Je to chirurg, který může opravit celou čelist, přesunout ji, přestavět obličej po úrazu nebo odstranit nádor, který by jinak mohl být smrtelný. To je rozdíl jako mezi tesařem, který opraví žebřík, a stavitelím, který postaví dům.

Kdo by měl zvážit tuto cestu?

Tato cesta je pro lidi, kteří:

• Mají rádi přesnou práci a komplexní problémy
• Nebojí se operací a dlouhého vzdělávání
• Chcete pracovat s lidmi, kteří mají závažné problémy s obličejem
• Mají zájem o anatomii a biologii hlavy a krku
• Nejsou spokojeni jen s „zubním“ zákrokem - chtějí měnit celé tvary obličeje

Není to cesta pro ty, kteří chtějí rychle začít pracovat. Je to 11 let studia a praxe - 6 let na lékařské fakultě + 5 let specializace. Ale kdo to dokončí, stává se jedním z mála lidí, kteří mohou opravit něco, co jiní považují za nevyléčitelné.

Co se stane, když někdo má jen zubní fakultu?

Česká zubní fakulta vytváří zubní lékaře - MUDr. stomatologii. Ti mohou dělat základní chirurgii - například vytrhávat zuby, dělat implantace, odstraňovat malé cysty. Ale nemohou dělat operace na kostech obličeje, přesouvat čelisti, operovat slinné žlázy nebo opravovat zlomeniny. To je vyhrazeno pouze maxilofaciálním chirurgům s titulem MUDr. a specializací.

Je to jako kdyby kuchař, který umí vařit polévku, chtěl připravit tříhvězdičkovou jídelníčku. Bez příslušného vzdělání to prostě nejde. Zákon to tak stanovuje, aby pacienti měli jistotu, že operaci dělá někdo, kdo to umí dělat dobře.

Je to náročné, ale hodné

Maxilofaciální chirurgie je jedním z nejnáročnějších oborů v medicíně. Vyžaduje nejen vynikající ruky, ale i hluboké porozumění anatomii, fyziologii a psychologii pacienta. Některé operace trvají i více než 8 hodin. Některé pacienty musíš léčit po měsíce nebo roky.

Ale když vidíš, jak dítě s rozštěpem patra po operaci poprvé správně hovoří, nebo jak muž po nehodě znovu může kousat a dýchat normálně - to je to, co to všechno stojí. To není jen práce. Je to výzva, která mění životy.